Kamil se nemohl rozhodnout, jaké zásnubní prsteny koupí. Chtěl mít stejný jako Kamila, ale zase ne nijak moc romantický, na to on nebyl. Vybíral je už pěkně dlouho, až si řekl, že prostě zavře oči a sáhne. Na který to bude, ať už to bude jakýkoli, ten koupí. Až později si vyčítal, že nesahal jen do užšího výběru, který si měl připravit. Sáhnul totiž na takové, které stály deset tisíc, a to bylo trochu dost. Bylo to o hodně víc, než c si mohl dovolit.

Do roka a do dne

Petra měla na prstech už osm prstýnků. Každý jeden znamenal jeden rok, kdy se svatba neuskutečnila. A tak Radim kupoval každý rok další. Vždycky se totiž našel nějaký důvod, proč to zrovna ten rok nešlo. Jenou to bylo kvůli tomu, že neměli dodělaný dům, pak dodělanou zahradu a pak zase nebyl čas a pak se začínalo podnikat. Prostě to vypadá, že se třeba už nikdy nevezmou. Ale co bude dělat Petra s těmi prsteny, to vážně nevím.